Na letošních Jeronýmových dnech měl ASKOT tu čest přivítat vzácného a milého hosta, profesora translatologie na Vídeňské univerzitě a zkušeného tlumočníka Franze Pöchhackera, který si pro pražské publikum připravil přednášku s názvem Tlumočení v 21. století: příležitosti a hrozby. Kdo se nemohl do velkého sálu na Senovážném náměstí dostavit osobně, ten měl možnost poslechnout si vystoupení pana profesora v živém online přenosu. Zajištěno bylo také simultánní tlumočení do češtiny.
Franz Pöchhacker zahájil svou přednášku pohledem do minulosti a na časové ose nám ukázal, jak se naše profese postupně měnila (a dále mění) působením technologií. Z dnešního pohledu se zdá neuvěřitelné, že ještě v roce 2000 se v odborných diskusích o budoucnosti tlumočení technologie vůbec nezmiňovaly. Dnes však technologie zasahují do všech aspektů tlumočení – od způsobu poskytování služby (např. RSI) až po samotný proces překladu mluveného slova (např. AST – Automatic Speech Translation). A právě tuto proměnu nazývá Pöchhacker „technologizací tlumočení“.
PŘÍLEŽITOSTI
Rozvoj technologií s sebou přináší řadu příležitostí. V první řadě zásadním způsobem rozšiřuje možnosti poskytování služby, a to nejen v klasických kabinách, nyní vybavených digitální technologií, ale také z hubů, nebo dokonce z domova přes nejrůznější online platformy.
Technologie také fungují jako podpora při tlumočnickém procesu. Sem můžeme zařadit jednak hardwarové vybavení (notebook, tablet, chytrý telefon atd.), jednak nejrůznější softwarové aplikace, od terminologických databází po tzv. CAI tools, tedy nástroje počítačové podpory při tlumočení (kompilace korpusů, generování glosářů, vyhledávání v kabině atd.). Tyto nástroje využívá tlumočník ve všech fázích tlumočnického procesu: při přípravě, během samotného tlumočení i následně k systematizaci terminologie a kontrole kvality. Nejpokročilejší z těchto nástrojů používají umělou inteligenci: automatické rozpoznávání řeči, strojový překlad, automatické doplňování glosářů atd. Pöchhacker v této souvislosti hovoří o augmented interpreting, kdy technologie tlumočníkovi pomáhá, ale nenahrazuje ho.
HROZBY
Jako jednu z hrozeb pro budoucnost tlumočnické profese zmínil profesor Pöchhacker trend, kdy se stále více mezinárodních jednání odehrává pouze v angličtině. Jedná se o celosvětovou tendenci, kterou velmi zřetelně pociťujeme i u nás a která je jedním z důvodů poklesu poptávky po tlumočení. Je však otázka, nakolik účastníci takovýchto akcí projevům v angličtině skutečně rozumějí. Pöchhacker v této souvislosti odkázal na studie, podle nichž je míra porozumění vyšší v případě, že jsou posluchačům projevy tlumočeny do jejich mateřského jazyka. Přesto se mnozí zdráhají přiznat, že anglickým příspěvkům beze zbytku nerozumějí. Často ani tam, kde je to možné, nevyužívají možnosti tlumočení, aby je ostatní neviděli se „stigmatizující“ staničkou. V důsledku toho vzniká dojem, že potřeba tlumočení klesá, ačkoli skutečnost je možná odlišná.
Další hrozbou je automatizace tlumočení, tedy rychlý vývoj systémů, které kaskádovitě propojují rozpoznávání řeči, strojový překlad a hlasovou syntézu. Profesor uvedl různé příklady, od nástroje Skype Translator (2016) až po nový SimulTron (2024), který poskytuje simultánní „tlumočení“ přímo na zařízení. Výzkumy však zatím potvrzují, že „lidské“ tlumočení je srozumitelnější a komunikačně účinnější než tzv. automatický překlad řeči.
ZÁVĚR
A co očekávat do budoucna? Automatizace tlumočení bude určitě dále pokračovat, vývojáři se budou snažit odstranit mezikroky v procesu a vytvořit systém, který bude schopen převádět mluvenou řeč rovnou na hlasový výstup v cílovém jazyce. Automatizované systémy budou čím dál dokonalejší. Pokud si lidští tlumočníci chtějí udržet své místo, musejí samozřejmě podávat vysoce kvalitní a profesionální výkony, kdy nejenom bezchybně převedou obsah sdělení, ale využijí právě toho, co je odlišuje od strojů: empatii, porozumění, schopnost reagovat na kontext, zachytit tón, převést komunikační záměr.