Změny v zákoně o soudních tlumočnících a soudních překladatelích a navazující vyhlášce
(výběr změn relevantních pro již zapsané soudní tlumočníky a překladatele)
Parlament ČR nedávno schválil zákon č. 285/2025 Sb., kterým se s účinností od 1. ledna 2026 mění mimo jiné i některá ustanovení zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. Pod číslem 286/2025 Sb. pak vyšla navazující vyhláška, která mění mimo jiné i vyhlášku č. 506/2020 Sb., o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti. Pro již zapsané soudní tlumočníky a překladatele tyto nové právní předpisy nepřinášejí mnoho změn, ale některé přece jen stojí za pozornost 👀:
Především je třeba říci, že většina změn je pro tlumočníky a překladatele příznivá a ubere jim trochu administrativy.
Z hlediska každodenní činnosti má zřejmě největší význam změna § 28 odstavce 3 zákona č. 354/2019 Sb. (dále jako zákon), kterou se lhůta pro zápisy do evidence úkonů prodlužuje z dosavadních 5 pracovních dnů na 30 dnů, resp. v případě odměny a náhrad dokonce na 90 dnů. V případě odměny a náhrad se navíc nebude zapisovat jejich vyúčtovaná výše, ale pouze výše přiznaná (jasně to vyplývá i z nového znění přílohy 3 vyhlášky č. 506/2020 Sb.).
Do evidence ministerstvo napříště nebude zapisovat jako veřejný údaj skutečnost, že tlumočník či překladatel odmítl provedení úkonu z důvodu, že pro něj nemá dostatek odborných znalostí [v § 16 odst. 1 zákona se ruší písmeno j)].
O zápis e‑mailové adresy, kontaktní adresy a profesní internetové stránky už soudní tlumočníci a překladatelé nebudou muset žádat ministerstvo, ale tyto údaje si do seznamu tlumočníků a překladatelů budou moci zapisovat sami (§ 16 odst. 2 zákona – tento i všechny následující odkazy se rozumí v novém znění). Dojde‑li ke změně v těchto údajích, tlumočník či překladatel bude povinen změnu do seznamu sám zapsat, a to nejpozději do 15 dnů (§ 16 odst. 5 zákona). Nesplnění této povinnosti je přestupkem, za který může být uložena pokuta do výše 50.000 Kč – tedy stejně jako za nesplnění dosavadní oznamovací povinnosti [§ 37 odst. 1 písmeno f), resp. § 37 odst. 2 písmeno f) a § 37 odst. 3 písmeno a) zákona].
V § 37 zákona dochází také ke zmírnění sankce za neprovedení tlumočnického úkonu ve stanovené době nebo nedodržení lhůty pro provedení překladatelského úkonu: horní hranice pokuty se snižuje ze 300.000 Kč na 50.000 Kč.
Pro ty, kdo poskytují překladatelské nebo tlumočnické úkony v elektronické podobě, jsou důležité změny v § 27 odstavci 2 zákona. Mění se označení, které musí být obsaženo v certifikátu pro elektronický podpis, ale certifikáty vydané před koncem letošního roku zůstávají i nadále v platnosti (viz čl. X zákona č. 285/2025 Sb.). Minimální platnost certifikátu, na němž je založeno elektronické časové razítko, se zkracuje z pěti let na tři roky.
Změna vyhlášky č. 506/2020 Sb. zavádí dvojjazyčné (česko-anglické) průkazy soudních tlumočníků a soudních překladatelů. Z přechodného ustanovení v článku VI vyhlášky č. 286/2025 Sb. však plyne, že dosavadní jednojazyčné průkazy zůstávají v platnosti. Stávajícím soudním tlumočníkům a překladatelům tedy nevzniká povinnost nechat si vystavit nový průkaz.
Pro překladatele a tlumočníky nepříznivou změnou je prodloužení maximální doby, která může uplynout od právní moci rozhodnutí o odměně a náhradách do jejich proplacení. Namísto dosavadních 15 dnů na to orgány veřejné moci budou mít 30 dnů (§ 32).
Ostatní změny se týkají vzniku, pozastavení a zániku oprávnění k výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti, postupů ministerstva a využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. V důsledku změn se v řadě paragrafů zákona a v § 2 odstavci 1 vyhlášky mění číslování odstavců, resp. označení písmen. Texty obsahující odkazy na ustanovení obou právních předpisů je proto vhodné před použitím po 1. lednu 2026 zkontrolovat, zda odpovídají novému znění.