14. 11. 2026

Jeronýmovy dny 2026: Budoucnost překladu a tlumočení. Co je ve hře?

Ve dnech 6. a 7. listopadu 2026 se konal 33. ročník Jeronýmových dní – festivalu přednášek, prezentací a besed o překladu a tlumočení. Naše asociace byla už tradičně partnerem sobotního programu. Jako obvykle jsme v hlavním čase nabídli přednášku hosta ASKOT a kromě toho jsme se tentokrát zapojili i do dvou panelových diskusí na velmi aktuální témata.

Budoucnost překladu a tlumočení. Co je ve hře?

Není divu, že hned první ranní panel vyvolal velký zájem publika. Snažil se totiž odpovědět na otázky, které trápí snad každého z nás: Co bude dál s naší krásnou profesí? Budeme v době umělé inteligence dál potřebovat lidské překladatele a tlumočníky? A měli bychom vzdělávat jejich další generaci?

Zajímavý pohled přinesla v úvodu Věra Jourová, bývalá místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, která byla po celou dobu diskuse připojena na dálku. Podělila se s námi o svou zkušenost z práce na nařízení EU o umělé inteligenci, běžně označovaném jako AI Act. V době, kdy EU začala na této legislativě pracovat, byla AI ještě v plenkách a málokdo si dokázal představit, do jakých rozměrů doroste. Malé jazykové modely, které v té době vznikaly, byly podle Věry Jourové jako malé děti a my, rodiče, jsme je museli všemu naučit. Pak přišel Chat GPT – už ne malé dítě, ale puberťák, který si říká o řidičák. No a pak velké jazykové modely. Ty už se nikoho na nic neptají, na nic se neohlížejí a nekontrolovatelnou rychlostí se řítí po dálnici. S odstupem času je čím dál patrnější, jak prozíravá tehdy EU byla, když se rozhodla tuto oblast regulovat. Slovy Věry Jourové: „Ne každá inovace je nutně dobrá a ne každá regulace je automaticky špatná.“ O AI to platí beze zbytku.

Literární překladatelé měli v panelu hned dva zástupce, předsedkyni Obce překladatelů Anežku Charvátovou a Martina Severýna z Překladatelů Severu. Anežka Charvátová ve svém příspěvku přirovnala literárního překladatele ke staviteli mostů mezi kulturami, luštiteli záhad, hodináři a služebníkovi, který přistupuje k originálu s pokorou. Část jeho práce je založena na kreativitě, část tvoří řemeslo, jemuž se dá naučit. A právě to je už více než 60 let náplní studia na ÚTRL. Martin Severýn hovořil o systematické destrukci humanitních oborů a jejich chronickém podfinancování. V jeho vystoupení nejvíce rezonovala věta: „Přestáváme rozumět světu a je nám to tak trochu jedno.“ Připomněl také literární hodnotu člověkem vytvořeného beletristického překladu, když řekl, že součástí jeho čtenářského zážitku je nahlížení nejen do autorova, ale i do překladatelova myšlení. Při četbě překladu vytvořeného AI se cítí o tento zážitek ochuzen.

Důležitost vzdělávání, tentokrát tlumočnického, zmínila i Kateřina Pešková, členka České komory tlumočníků znakového jazyka a vyučující Ústavu jazyků a komunikace neslyšících FF UK. Uvedla, že ačkoli má tlumočení do znakového jazyka svá specifika, obecné principy a techniky jsou do značné míry univerzální a je klíčové, aby si je studenti oboru osvojili, mají-li být schopni kvalifikovaně poskytovat tlumočnické služby, po nichž je ze strany komunity neslyšících čím dál větší poptávka.

ASKOT v panelu zastupoval náš bývalý předseda Dan Svoboda, zkušený tlumočník s akreditací pro instituce EU a externí vyučující na ÚTRL. Na úvod předeslal, že situace tlumočníků je z hlediska ohrožení umělou inteligencí o něco lepší než u překladatelů. Pracujeme totiž s mluveným slovem, kde už z podstaty věci vstupuje do hry více proměnných než u psaného textu. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že se smrtícím koktejlem v podobě nerodilého mluvčího se třemi vadami řeči, který si navíc rukou obratně zastiňuje mikrofon, se AI zatím přece jen vyrovnává výrazně hůř než lidští tlumočníci. AI však běží neustále kupředu a je to „maratónský běh sprintérskou rychlostí. Vedle toho je Ústav translatologie, po kterém chceme, ať běží ještě rychleji, ale přitom mu uřízneme obě nohy a pro jistotu i jednu ruku, aby byl lehčí.“ Zatím platí, že lidské tlumočení přináší nespornou přidanou hodnotu. Má-li tomu tak být i nadále, je nutné, aby se to budoucí tlumočníci měli kde naučit.

Ředitel ÚTRL FF UK Tomáš Svoboda navázal tvrzením, že jazyk je více než text. Vzhledem k tomu, že umělá inteligence pracuje pouze s textem, bez metadat, ztrácí se při překladu to, co je ukryto mezi řádky. Ve hře je porozumění, strategické zájmy a v neposlední řadě i bezpečnost státu.

Na závěr dostala slovo opět Věra Jourová, která celou debatu se zájmem sledovala. Rozloučila se s námi parafrází známého citátu, podle nějž chtít po umělé inteligenci, aby překládala a tlumočila jako člověk, je jako chtít po letadlech, aby létala jako ptáci.

 

Foto: archiv ASKOT

Sdílet na: