Ve dnech 6. a 7. listopadu 2026 se konal 33. ročník Jeronýmových dní – festivalu přednášek, prezentací a besed o překladu a tlumočení. Naše asociace byla už tradičně partnerem sobotního programu. Jako obvykle jsme v hlavním čase nabídli přednášku hosta ASKOT.
Host ASKOT
V uplynulých letech jsme si zvali jako hosty význačné tlumočníky, vyučující a teoretiky tlumočení. Letos jsme se rozhodli zaměřit poněkud obecněji na pracovní nástroj, který máme všichni společný, bez ohledu na jazykovou kombinaci a na to, zda jsme tlumočníci nebo překladatelé – na současnou češtinu.
Náš host, charismatický lingvista PhDr. Ondřej Bláha, Ph.D. z Katedry bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, se ve své přednášce nazvané Vývojové tendence v současné češtině věnoval tomu, jakými proměnami náš mateřský jazyk v poslední době prochází a jaké vlivy za tím stojí.
Hned v úvodu zasadil češtinu do globálního kontextu. Z celkového počtu zhruba 7000 jazyků zaujímá naše mateřština z hlediska počtu mluvčích přibližně 80. místo. Z celosvětového pohledu se tedy jedná o překvapivě velký a stabilní jazyk, jehož existence není bezprostředně ohrožena.
Nebylo tomu tak vždy. Po více než sedmi stoletích německého vlivu je vlastně malým zázrakem, že dnes mluvíme česky, o svůj jazyk se nebojíme a naopak jsme jako jazykové společenství čím dál otevřenější.
Jakým vlivům je tedy dnes čeština vystavena?
Klíčovým faktorem je česko-anglický bilingvismus. Pro generaci narozenou po roce 2000 už totiž angličtina není cizím jazykem, ale jazykem paralelním. Mladí se s ní setkávají zcela přirozeně v každodenním životě – na sociálních sítích, při hraní online her, na streamovacích platformách atd.
Důležitou roli sehrává také rozvoj digitální komunikace a „demokratizace“ psaného slova. Dnes může kdokoli psát a publikovat pro široký okruh příjemců. Tradiční hranice mezi psaným a mluveným slovem se tak stírá, vzniká hybridní styl, pro který je typické „zmluvňování“ psaného jazyka. Používají se emoji, gify, memy, uvolňuje se interpunkce, pravopis je vnímán spíše jako formalita.
Ke sbližování psaných textů s mluvenou řečí dochází také v publicistice. Korpusové analýzy ukazují vzestup frekvence sloves a zájmen (především osobních), zatímco podíl přídavných jmen klesá. Zkracuje se délka vět i souvětí a větná stavba se zjednodušuje a stereotypizuje.
Obecně platí, že pro dnešní mluvčí už není čeština nedotknutelným symbolem národní identity, ale spíše praktickým nástrojem komunikace. Je to živý, pružný a sebevědomý jazyk, který dokáže vstřebávat vnější vlivy, přizpůsobovat se novým formám komunikace, a přitom si zachovat svou strukturální stabilitu.
A že nerozumíte dnešním teenagerům? Podle Ondřeje Bláhy si nemusíte dělat starosti, ono je to časem přejde. Vždyť kdo z nás mluvil v patnácti tak, jak mluví dnes?
Foto: archiv ASKOT