První novou členkou Askotu v roce 2024 je Iva Vávrová.
I ji Bára podrobila křížovému výslechu.
Příjemné čtení!
___
Ahoj Ivo, řekni nám něco o sobě. Jaké máš pracovní jazyky, jak dlouho už tlumočíš, co nejraději tlumočíš? 💡
Moje pracovní jazyky jsou ČJ A a AJ B a tlumočím od roku 2019, takže to vychází akorát na pět let. Z témat mě hodně baví politika, doprava a vojenství a prosazování práva, ale moje tajná srdcovka je oblast popkultury, hlavně fantasy a scifi. Odpovědět na otázku „kde žiješ“ je pro mě trochu netriviální, ale nejčastěji bývám v Praze a kromě toho ještě pendluju mezi Bruselem a Šluknovským výběžkem.
Kdy tě poprvé napadlo, že se budeš věnovat tlumočení? 🎧 Vybavuješ si ten moment?
Pamatuju si ho poměrně přesně. Byla jsem ve třeťáku na střední, už jsem tušila, že se do budoucna chci orientovat na studium angličtiny, ale ještě jsem nevěděla, co bych s tím vlastně tak mohla dělat. Pak jsem náhodně našla na idnesu blog Angely Rogner, tlumočnice z německé kabiny u Soudního dvora, který moc hezky a přesně popisoval, jaké to je být v kabině a zažívat „flow“ simultánního tlumočení, co je k tomu potřeba a tak podobně – no a skoro instantně jsem si řekla „jo, tohle je ono, to bych chtěla dělat“. A sice trvalo skoro deset let, než jsem se do kabiny v EU posadila, ale měla jsem tehdy v těch sedmnácti pravdu.
Co tě vedlo k tomu vstoupit do Askotu? 🤝
Byla jsem na několika akcích, které mi připadaly fajn, a zároveň jsem v institucích poznala větší počet členů.
Jaká je podle tebe budoucnost tlumočnické profese? 🚀
Křišťálovou kouli nemám, ale dovolím si optimisticky předvídat, že zvlášť tlumočení na vyšší úrovni nás bude potřebovat ještě dost dlouho, byť třeba budeme stále více při práci využívat technologie a AI.
Co děláš, když zrovna netlumočíš?
Tančím, hraju hry a trávím co nejvíc času v severních Čechách v lese se psy.
Popiš svůj nejbizarnější tlumočnický zážitek. 🤯
Na Comic-Conu Prague obecně o bizarní zážitky není nouze, ale před pár lety tam byl novozélandský herec s maorskými kořeny, který hrál v různých akčních filmech a seriálech. V průběhu besedy snad ani chvíli neposeděl a předváděl tam různé akční chvaty a hmaty, ale to ještě nějak utlumočit šlo. Na konci se ale rozhodl, že celý ten velký sál v O2 aréně půjde učit maorskou hakku, tedy takový bojový tanec. Všichni se postavili na nohy (takže my v kabině taky musely, abychom aspoň trochu viděly, co čertík z krabičky na pódiu dělá) a herec je tam asi za deset posledních minut svojí besedy s velikým entuziasmem a křikem naučil několik póz z hakky, zatímco my po něm do mikrofonu opakovaly maorská hesla a do toho tlumočily. Ve výsledku netuším, jestli nás vůbec někdo poslouchal, ale bylo to vlastně zábavné, byť bizarní velmi.
A jdeme na rychlé kolečko:
Konference v hotelu nebo holínky na poli? – Rozhodně konference, chci svoji kabinu.
Levé nebo pravé místo v kabině? – To, které je dál ode dveří 🙂
Do rodného jazyka nebo retour? – Nemá se to říkat, ale retour.
Papír nebo digitál? – Papír! Ale čím dál tím víc už tlumočívám jenom s laptopem.
Pravé nebo levé ucho? – Střídám je.
Chlebíček nebo koláček? – 🍰