Mezi členy Asociace konferenčních tlumočníků najdeme řadu kolegů, kteří se vedle samotného tlumočení věnují nebo v minulosti věnovali také pedagogické činnosti v oboru translatologie. Patří mezi ně i Ondřej Klabal, odborný asistent na katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
V akademickém roce 2025/2026 vedl v rámci studijního programu Angličtina se zaměřením na tlumočení a překlad diplomovou práci na téma „Analýza internetové prezentace konferenčních tlumočníků v České republice“, jejíž autorkou je Zuzana Maradová.
Diplomová práce se zaměřuje na online sebeprezentaci a strategie budování osobní značky v této profesi a propojuje tak translatologické téma s marketingovým. Výsledky analýzy mohou dle autorky sloužit jako reflexe pro zkušené profesionály či jako praktický průvodce pro začínající tlumočníky při tvorbě jejich vlastní strategie online sebeprezentace.
———————————
Zde je stručný přehled témat, kterými se práce zabývá:
Úvod do problematiky a kontext proměny profese
- Vliv digitalizace a pandemie: Profese konferenčního tlumočníka prošla v posledních letech hlubokou transformací. S rozvojem online komunikačních nástrojů a zavedením práce na dálku došlo k odstranění tradičních geografických bariér, což vedlo k nárůstu globální konkurence.
- Role OSVČ a digitálního marketingu: Většina konferenčních tlumočníků působí na volné noze jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Jejich tržní úspěch již nestojí výhradně na excelentních jazykových a kognitivních schopnostech, ale klíčovou roli hraje schopnost budovat silnou osobní značku a efektivně komunikovat vlastní přidanou hodnotu v online prostoru.
- Povaha tlumočnických služeb: Protože jde o nehmotné služby, klienti si kupují odbornost konkrétního profesionála. Jelikož rozhodnutí o spolupráci často předchází hodnocení spolehlivosti a důvěryhodnosti na dálku, roste význam přímého vyhledávání tlumočníků klienty prostřednictvím internetu namísto spoléhání se výhradně na agentury či osobní doporučení.
Cíl a metodologie výzkumu
- Cíl práce: Hlavním cílem bylo analyzovat a porovnat, jak se konferenční tlumočníci sdružení v Asociaci konferenčních tlumočníků (ASKOT) prezentují na třech odlišných online platformách:
- profesní profily na webu organizace ASKOT,
- vlastní webové stránky tlumočníků,
- profily na profesní síti LinkedIn.
- Hlavní výzkumná otázka (HVO): Jakým způsobem se konferenční tlumočníci sdružení v ASKOT prezentují v online prostředí a na jaké prvky kladou ve svém marketingu největší důraz?
- Vzorek a metody: Výzkumný vzorek tvořilo 64 etablovaných tlumočníků působících na českém trhu. Metodologie kombinovala kvantitativní hodnocení marketingových prvků (vycházející z marketingového mixu služeb a dimenzí kvality) a kvalitativní lingvistickou analýzu (lexikálně-sémantická a pragmatická rovina zkoumající tón komunikace, vizuální stránku a sdílené údaje).
Klíčové poznatky a porovnání platforem
Z výzkumu vyplynulo, že jednotlivé platformy neplní zástupnou (duplicitní) roli, ale vzájemně se doplňují a cílí na odlišné segmenty publika:
- Profesní profily na webu ASKOT:
- Fungují primárně jako digitální vizitky a garance kvality.
- Důraz je kladen na vytvoření pozitivního prvního dojmu – obvykle obsahují usměvavou fotografii, rychlé kontaktní údaje a přehledný výčet pracovních jazyků.
- Profily na síti LinkedIn:
- Slouží jako formální prostor primárně orientovaný na budování profesních vztahů s agenturami a kolegy.
- Osobní sympatie zde ustupují do pozadí a přednost dostává striktní prezentace dosaženého vzdělání, certifikací a let praxe.
- Vlastní webové stránky:
- Představují nejkomplexnější a marketingově nejvyužívanější nástroj.
- Tlumočníci zde opouštějí roli pasivních a neviditelných prostředníků jazykového přenosu a stylizují se do pozice aktivních partnerů. Na webech klienty nejen edukují (např. vysvětlují rozdíly mezi simultánním a konsekutivním tlumočením), ale rozšiřují nabídku o doplňkové služby (zajištění techniky, pomoc s organizací akcí, odborné konzultace).
Odhalené paradoxy a opomíjené prvky
Výzkum poukázal na specifické oblasti, které jsou v online prezentaci tlumočníků upozaděny, což má své racionální opodstatnění v povaze trhu:
- Chybějící transparentní cenotvorba: Uvádění cen na online profilech zcela chybí (na LinkedIn a webu ASKOT) nebo se na vlastních webech objevuje jen v minimálním rozsahu. Důvodem je individualizace cen závisejících na specifických parametrech každé zakázky (délka akce, oborová náročnost, kombinace jazyků).
- Etický kodex v pozadí: Explicitní závazek k dodržování etických kodexů je komunikován spíše okrajově. Tlumočníci totiž etické standardy vnímají jako samozřejmý oborový základ, který není nutné marketingově nadužívat.
Závěr
Práce uzavírá, že úspěšná online prezentace a budování osobní značky v moderním tlumočnickém prostředí nestojí pouze na bezchybné lingvistické kompetenci. Klíčem k úspěchu je autenticita, kvalitní vizuální prezentace, strategické využívání různých platforem a schopnost srozumitelně komunikovat přidanou hodnotu klientovi.
————————————
Diplomová práce je veřejně přístupná a lze ji stáhnout z národního registru Theses.cz, popř. z univerzitního systému Portál UPOL.