„Nevěřte ničemu, co slyšíte, a jenom polovině toho, co vidíte“, napsal kdysi Edgar Allan Poe. Ale možná, že měl jenom špatné připojení.
Podle nedávné studie USC (Univerzity Jižní Kalifornie) a Australské národní univerzity ovlivňuje kvalita zvuku to, jestli lidé věří informacím, které slyší, a jestli pokládají jejich zdroj za důvěryhodný. Pokud je obtížné nějakou informaci zpracovat, je zároveň obtížnější jí uvěřit.
To je závěr, pod který by se jistě podepsala i řada tlumočníků. Zároveň je velmi důležitý vzhledem k záplavě dezinformací a rostoucí nedůvěře veřejnosti ve vědecké poznatky.
Dva pokusy s kvalitou zvuku
Během prvního pokusu vědci přehráli 97 osobám dva příspěvky o technice a fyzice z YouTube.
Pomocí aplikace iMovie upravili kvalitu zvuku a nahrávky zkrátili na dvou- až tříminutové segmenty.
Účastníkům přehráli jednu nahrávku s kvalitním zvukem a druhou se špatnou kvalitou. Účastníci měli poté prostřednictvím několika otázek příspěvky hodnotit na stupnici od 1 (nejhorší) do 5 (nejlepší). Otázky byly zaměřené na obsah a samotného řečníka.
Nahrávky se špatným zvukem dostávaly horší hodnocení. Posluchači považovali takovou přednášku za méně kvalitní, řečník jim připadal méně inteligentní a sympatický a téma výzkumu méně důležité.
Druhého pokusu se zúčastnilo 99 osob. Vědci upravili kvalitu zvuku dvou rozhovorů z renomovaných podcastů Science Friday. Jednalo se o rozhovory s odborníky na genetiku a fyziku.
Délku nahrávek opět zkrátili na dvě až tři minuty.
Závěr byl obdobný: s klesající kvalitou zvuku náhle vědci a jejich výzkum ztráceli na důvěryhodnosti.
Jak mozek zpracovává informace
Obtížnost zpracování informací má dopad na to, jak informace a jejich zdroje posuzujeme. Pokud je pro náš mozek obtížné něco zpracovat, stavíme se k tomu s nedůvěrou.
Základní myšlenka této studie vznikla v okamžiku, kdy jeden z autorů, profesor Schwarz, našel na internetu videonahrávky vlastních přednášek. Řada nahrávek byla velmi nekvalitních – kamera byla příliš daleko nebo se nahrávalo bez dobrého mikrofonu. Výsledek byl tristní.
Závěry studie můžeme vztáhnout na bezpočet běžných situací:
videokonferenční hovory, obchodní telefonáty nebo třeba tlumočení na dálku.
💡 Hlavní sdělení pro řečníky je jasné: vaše důvěryhodnost závisí na kvalitě zvuku.
