V rámci tradiční listopadové akce Jeronýmovy dny proběhla ve spolupráci s Askotem panelová diskuze na téma Jak se po covidu změnilo tlumočení, kterou posluchače provedli kolegové Libor Nenutil, Barbora K. Tite a Dorota Blabolil-Obrębska.
Řeč byla nejen o současném stavu tlumočnického trhu a podmínkách pro tlumočení na dálku (RSI), ale i o strategii pro vyjednávání s klienty nebo cenotvorbě.
Kterých pět mouder si z panelu odnáším?
1. TLUMOČNÍK TECHNIKEM
S příchodem RSI se z tlumočníků stali také konzultanti a technici na částečný úvazek. Víc než kdy dřív je nezbytné aktivně přispívat k organizaci hybridní akce z tlumočnické perspektivy, zejména co se týče logistického a technického zajištění. Ve srovnání s prezenčními akcemi je u RSI snad ještě důležitější předpokládat, že klient pravděpodobně nemá tušení, co a jak připravit. Musíme tedy neustále aktivně vysvětlovat, ptát se, komunikovat. Tyto doplňkové služby je pak zapotřebí zohlednit i v rámci cenotvorby.
2. NOVÉ OBZORY
Přestože cesta k RSI byla minimálně zpočátku trnitá, přineslo tlumočení na dálku také řadu výhod. Nové poměry nám umožnily například soutěžit o zakázky v zahraničí bez nutnosti promítat do cenové nabídky náklady spojené s cestováním. Vznikla také možnost obsloužit svého klienta na více trzích ve vícero zemích, ušetřit mu tím starosti, a nabídnout tak komplexnější službu.
3. NOSÍTE SI PRÁCI DOMŮ?
Chytrý tlumočník si s sebou práci domů netahá – a když už tahá, má na ni vyhrazený prostor. Oddělená kancelář, vlastní tlumočnické studio či možnost pracovat z hubu představují materiální kapitál, který je rovněž potřeba do cenové nabídky alespoň symbolicky promítnout. Práce v takovém prostoru je samozřejmě mnohem komfortnější a efektivnější než tlumočení od kolegy z obýváku či z klientovy zasedačky.
Pokud se vám k sobě do kanceláře kolegu nalákat nepovede, a netlumočíte tedy z jednoho místa, vyplatí se používat striktně dvě zařízení – jedno k samotnému tlumočení a druhé k interní kabinové komunikaci (nejlépe prostřednictvím jiné platformy, která nabízí i možnost video spojení, což je praktické zejména u střídání).
4. INVESTICE DO VYBAVENÍ
Kvalitní headset nebo externí mikrofon jsou nutnost. Zvažte ale i pořízení externí zvukové karty s manuálním ovládáním hlasitosti. Já jsem si ji hned po panelovce nadělila a nedám na ni dopustit. High-endové řešení pak eventuálně představuje celá RSI tlumočnická stanička.
Po hororových historkách o tinnitu a akustickém šoku z doby covidové je určitě nasnadě zvážit i pořízení limiteru – zařízení, které funguje jako hlídač úrovně hlasitosti. Některé kvalitnější headsety ho mají rovnou zabudovaný. Drobnou vychytávkou, která vám ale zásadně zpříjemní tlumočení na dálku, může být i obyčejný stojánek na mobil, na který umístíte zařízení pro komunikaci s kolegou.
5. PODSTATOU TLUMOČENÍ JE FLEXIBILITA, ALE NE PŘI VYJEDNÁVÁNÍ O PODMÍNKÁCH
Tlumočnická práce tkví v pružném přizpůsobování se situaci, řečníkovi a jeho projevu. Ve vyjednávání o zakázce je naopak nezbytné postupovat nesmlouvavě a jasně uvést, za jakých podmínek lze tlumočení uskutečnit. Se špičkovým houslistou také nikdo nebude sáhodlouze diskutovat o tom, proč potřebuje k hraní zrovna tyto housle a ne žádné jiné.
Hned při prvotní komunikaci s klientem je optimální uvést:
- příplatek za nahrávání (např. i v souvislosti s novou funkcí Zoomu)
- storno podmínky
- technické požadavky
- nároky na termín zvukové zkoušky
- odmítnutí odpovědnosti za příp. technické problémy, výpadky elektřiny či internetu
Právě teď je ta správná doba striktně vyžadovat technické a logistické zajištění, které nám umožní odvést práci v adekvátní kvalitě, a to i za cenu případné ztráty zakázky. Je totiž potřeba si uvědomit, že každé podvolení se substandardním podmínkám do budoucna zhoršuje nejen pozici nás samotných, ale také všech ostatních kolegů na trhu.
Článek pro Askot napsala: Petra Badalec
